© 2014 Česká parodontologická společnost, z.s.
Všechna práva vyhrazena
Vyrobila firma Medimarket s.r.o.
Odborné informace z parodontologie a dalších medicínských oborů z domova i zahraničí
Zeptali jsme se lékařů, zda téma měsíce dubna – wellbeing – je něčím, co má své neotřesitelné místo, a pokud ne, kdo by se agendy měl chopit a proč. Mezi vyjádřeními najdete argumenty, z jakého důvodu je třeba se na různých úrovních wellbeingem zabývat, i příklady z praxe, kde je navzdory všem deklaracím stále opomíjen.
Blíží se Velikonoce, jejichž významným symbolem jsou samozřejmě vejce. Názory odborníků na jejich prospěšnost se liší, často jsou dokonce protichůdné. Co o vlivu konzumace vajec na lidské zdraví říkají aktuální data z vědeckých studií?
Časný záchyt karcinomu pankreatu (CaP) je dnes jedinou šancí na léčitelnost tohoto onemocnění. Čeští výzkumníci proto vyvinuli lipidomický test ze vzorku krve a v současné době v tuzemsku probíhá studie, jejímž cílem je ověřit jeho schopnost rozlišit nemocné s CaP a jedince se zvýšeným rizikem CaP. Pacienty vhodné pro zařazení do studie můžete doporučit i vy.
V anglickojazyčných zemích je známé pořekadlo „an apple a day keeps doctor away“ (neboli „kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí“). V současnosti však máme k dispozici poznatky, díky nimž bychom mohli úsloví s trochou nadsázky modifikovat: „kdo pomeranč denně sní, k psychiatrům nemusí“. Spojnici představuje bakterie přítomná ve střevním mikrobiomu, ovlivňující produkci serotoninu a dopaminu, jejíž množení citrusy stimulují.
V rámci březnového tématu měsíce, jímž jsou ženy v medicíně, jsme tentokrát připravili dva materiály, které se dotýkají prakticky všech skupin – lékařek, sester i pacientek. Zdravotnictví je totiž silně feminizovaný obor, kde ženy tvoří téměř 70 % profesionálů, přesto v něm podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) zastávají jen 25 % vedoucích pozic. Jakým překážkám čelí ty, které se chtějí plnohodnotně uplatnit jako lékařky, manažerky či vědkyně?
Zastoupení a podmínky žen v medicíně bývají nezřídka předmětem emocí. Není divu, jde vždy o individuální zkušenosti spjaté s překonáváním bariér, snahou o vyvažování rolí nebo s pocity nespravedlnosti. Udělejme si však nyní od nich odstup a nechme promluvit čísla v přehledné infografice. Naléhavost řešení vznikající situace v rámci českého zdravotnictví tak vystoupí mnohem plastičtěji...
Šípková Růženka sice spala 100 let, ale i průměrný člověk během svého života prospí asi čtvrtstoletí. Již v dobách starého Řecka se přitom učenci snažili zjistit, proč lidé musejí trávit spánkem tolik času, a vědecké snahy o jeho větší objasnění samozřejmě přetrvávají dodnes. Co jsme se tedy o spánku dozvěděli v poslední době nového?
Co se píše v řadě učebnic a co si opakovaně vyslechnou při svém studiu medici, nemusí být v praxi samozřejmostí. Alespoň pokud jde o posazení se lékaře k lůžku hospitalizovaného pacienta a navázání očního kontaktu. Právě pohled z očí do očí přitom přináší nemocným mnohé benefity, jak naznačuje nedávno publikovaná práce.
Marihuana je v současné době celosvětově nejčastěji užívanou (zpravidla) nelegální drogou; karcinomy hlavy a krku (HNC) zase aktuálně představují 6. nejčastější typ karcinomů. Na souvislosti mezi kouřením konopí a výskytem HNC se zaměřila rozsáhlá americká multicentrická kohortová studie.
V prvních dvou aktuálních příspěvcích pro tento zpravodaj zavítáme do oblasti duševního zdraví.
Noční můry, které se objevují pravidelně, totiž mohou být mnohem více než jen nepříjemným zážitkem − představují
významný rizikový faktor pro rozvoj kognitivních poruch, respektive rozvoj demence...
Věděli jste, že imunitní systém může sabotovat genovou terapii?
Ta přitom představuje pro řadu pacientů s geneticky podmíněným onemocněním jedinou naději. Možnosti řešení,...
Nový kreditovaný webinář, který je pro Vás k dispozici zdarma, srozumitelně prezentuje postup péče o pacienta s fixním ortodontickým aparátem, a to prostřednictvím kazuistik z praxe dentální hygienistky. Nechybí fokus na účinnost moderních pomůcek, jako je sonický kartáček, v rukou odborníka i pacienta, včetně vyvrácení obav z jejich užívání při ortodontické terapii. O tom, jak efektivně ošetřit ortodontického pacienta, si s autorkou kurzu, dentální hygienistkou Janou Petráškovou, DiS., povídáme rovněž v podcastu na toto téma. Na pacienty, kteří potřebují péči na ortodontickém pracovišti, respektive na to kdy má význam je na ortodoncii odeslat, se potom zaměříme i v podcastu s MDDr. Soňou Pintešovou, Ph.D.
Přinášíme aktuální zpravodaj, ve kterém zabrousíme na pomezí stomatologie, gynekologie a neonatologie. Podle nejnovějších poznatků z výzkumu je totiž dodržování pečlivé zubní hygieny u těhotných žen ještě důležitější, než jsme si možná mysleli. Hormonální změny během těhotenství mohou mít negativní vliv na orální zdraví a zapříčinit i rychlejší vznik parodontózy, která může u nastávajících matek vést až k předčasnému porodu a tím pádem nízké porodní hmotnosti novorozence nebo také k preeklampsii rodičky. Nabízíme několik praktických tipů, na co se u nastávajících maminek preventivně zaměřit v této oblasti.
Že se s nadváhou či obezitou mimo jiné pojí i vyšší výskyt některých malignit, je dostatečně známo. Mezinárodní studie s více než 150 tisíci účastníky však ukázala, že také jedinci, kteří v posledních 2 letech zredukovali svou hmotnost, mají významně vyšší riziko diagnózy nádorového onemocnění v následujícím roce.
Řada z nás se domnívá, že infekce vzniklé v průběhu hospitalizace jsou způsobeny nemocničními superbakteriemi. Genetické analýzy původců zánětu však naznačují něco jiného. Možná vás to překvapí.
Pokud jde o biorytmus, patříte spíš mezi skřivany, nebo sovy? A věřili byste,
že lze sovy „přeprogramovat“ na ranní ptáčata? Britští kolegové ze Surreyské
a Birminghamské univerzity se o to přinejmenším pokusili, s využitím
pevně stanovených režimových intervencí.
O poznání tvrdším oříškem je ovšem refrakterní posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Vážení kolegové, vážené kolegyně, víte, že nyní nedávno na našem setkání začátkem října v Olomouci jsme měli významnou část programu věnovanou tématu tzv. „Agresivní parodontitis“…profesor Nibali, Londýn, UK, a Dr. Štefanatny, Žilina, Slovensko...
Letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkým biologům Victorovi Ambrosovi a Garymu Ruvkunovi za objev microRNA. Otázka vzniku života na planetě Zemi pro změnu nedala spát vědcům zkoumajícím yellowstonské zřídlo − podle jejich vysvětlení za něj možná mohou obří viry!
Na podcast o všem, co se točí okolo zubů se můžou (nejen) dentální odborníci těšit každé dva týdny. Každý díl informuje o nových technologiích, nejlepších příkladech z praxe i zákulisí oborových asociací.
Hypomineralizace molárů a řezáků (MIH) představuje stále častěji se vyskytující zubní stav, se kterým se setkáváme a budeme setkávat ve stomatologické praxi stále častěji. Strukturovaný přístup k managementu MIH, umožňující řešit jak okamžité potřeby, tak dlouhodobou péči, nabízí Würzburská koncepce včetně klasifikačního indexu MIH-TNI a související léčebný plán pro použití v každodenní praxi, který jsme pro Vás přehledně shrnuli.
Zároveň Vás tímto srdečně zveme k účasti na kreditovaném on-line semináři nazvaném „Ošetřovali jste již dítě se syndromem MIH?“. Uskuteční se 20. listopadu 2024 od 19 hodin a povede jej MUDr. Jana Vašáková, Ph.D., FIAPD.
I dnes se spolu vydáme na dobrodružnou cestu do biomedicínského „mikrokosmu“. Jednu z nejslibnějších oblastí lékařského výzkumu totiž představují nanoléčiva. Podíváme se na jejich aktuální perspektivy a pokusíme se zodpovědět otázku, v čem by se nanoterapeutika mohla ještě zdokonalit. Ve prospěch lidského zdraví se dá využít rovněž superschopnost virů proniknout do hostitelské buňky. A miniinvazivní techniky se stále častěji prosazují také v hrudní chirurgii, proto shrneme benefity videem asistované thorakoskopické chirurgie (VATS).
Pacientovi s poruchou řeči po CMP se vůbec poprvé podařilo aplikovat mozkový
implantát pro podporu dvojjazyčné komunikace. Výzkum navíc pomohl dále zpřesnit
naše znalosti o tom, jak mozek zpracovává řeč.
Ukazuje se také, že včely dokážou rozeznat i slabé pachové stopy, které mohou
v dechu člověka ukazovat na karcinom plic, a dokonce i to, o jaký
typ nádoru jde. A zástupci živočišné říše mají potenciál významně pomoci
v humánní medicíně i jinými způsoby − například transgenní krávy by
měly být schopny produkovat mléko s lidským inzulinem.
Kvůli aktuálnímu výskytu nové varianty opičích neštovic (mpox) vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Je situace opravdu tak alarmující a máme se bát další pandemie, nebo můžeme své pacienty uklidnit dobrými zprávami? A v jakých případech by měli lékaři v terénu přeci jen zpozornět? Na aktuální informace k tomuto tématu i širší kontext jsme se zeptali ředitele Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích profesora Libora Grubhoffera.
Kvůli intenzivnímu tréninkovému a závodnímu režimu užívají vrcholoví sportovci více analgetik a antiflogistik než běžná populace. Před rokem 2020 byl seznam léčiv individuální pro každé olympijské hry a obvykle odrážel preference hostitelské země, mnohé týmy si proto dovážely zásoby vlastních léků, což vedlo k rozdílům z hlediska standardů a bezpečnosti. Teprve v roce 2019 Mezinárodní olympijský výbor zveřejnil standardizovanou sadu léčiv dostupnou na všech olympijských a paralympijských hrách.
Lidským papilomavirům (HPV) je během života exponována významná část populace. V posledních letech proto celosvětově stoupá snaha o podporu zvýšení proočkovanosti nejen dětské a dospívající populace, ale i dospělých žen a mužů, kteří by z ní mohli profitovat − a to včetně té části obyvatelstva, která se již pravděpodobně s HPV setkala. Na problematiku infekcí HPV, onemocnění asociovaných s tímto virem a aktuální možnosti očkování se proto zaměřil náš webinář.
Přestože se prevence i léčba kardiovaskulárních onemocnění stále zkvalitňuje, zůstávají hlavní příčinou mortality české populace. Zatímco klesá incidence infarktů myokardu a cévních mozkových příhod, přibývá například poruch srdečního rytmu nebo případů srdečního selhání. Hlavní kauzální rizikové faktory těchto onemocnění zahrnují dyslipidémii, hypertenzi, diabetes a kouření, významným modifikátorem rizika je také obezita. Prevalence alespoň jedné z těchto poruch přitom v některých věkových skupinách v Česku dosahuje až nepředstavitelných 90 %. Na rozdíl od sekundární KV prevence, u níž je zcela zřejmé, komu by měla být podávána, je navíc třeba adepty primární KV prevence aktivně vyhledávat.
Přichází léto a s ním řada typických vůní − a také možná nelibých pachů, jaké známe z některých přeplněných prostor. My se však tentokrát zaměřili na tělesné vůně z čistě medicínského hlediska...
Nadační fond Neúnavní představil výsledky recentního českého průzkumu u pacientů s chronickým únavovým syndromem. Jeho závěry poukazují na dlouhodobé přehlížení tohoto problému, což má za následek nedostatečnou lékařskou i sociální péči o pacienty s tímto onemocněním.
Vážení kolegové,
V tomto sdělení pro lékaře hlavně věnujte pozornost pěknému
článku o orálním typu Lichen planus.
Nezapomeňte na závěr článku, kde je
rozhovor o OLP s naší známou specialistkou na orální medicínu Dr. Markétou Janovskou.
MUDr. Ladislav Záruba
Tento týden jsme na našem webu dali prostor závažným tématům z poslední doby. V reakci na tragickou záměnu pacientek ve FN Bulovka, která bohužel skončila potratem u jedné z nich, jsme se snažili zmapovat související praxi v jiných pražských nemocnicích. Konkrétně nám šlo o to zjistit, jaké procesy mají nastaveny v komunikaci s pacienty, kteří se nejsou schopni se zdravotníky dorozumět...
Brain fog neboli „mozková mlha“ stejně jako další kognitivní potíže patří mezi nejčastější symptomy postcovidového syndromu. A jak se ukazuje, nejde o subjektivní vjem pacientů, nýbrž o pravděpodobný projev poškození mozku, které je způsobeno těžkým průběhem nákazy a přetrvává roky. Objektivní důkazy o zasažení CNS přinesla nová studie a o zkušenostech s neurologickými projevy u svých pacientů s námi hovořil i pneumolog docent Vladimír Koblížek.
V oblasti infektologie je u nás v poslední době poněkud „rušno“ − a nejde jen o černý kašel či záškrt. Například výskyt rezistentních forem TBC v Česku meziročně stoupl téměř na dvojnásobek, navíc jsme loni zaznamenali prvního dětského pacienta s touto formou nemoci. A ačkoliv s „běžnou“ tuberkulózou si dokážeme poradit, její multirezistentní formy (MDR) představují významné riziko.
Česko před nedávnem obletěly šokující záběry z USA, které znázorňovaly mátožné jedince pod vlivem přípravků obsahujících fentanyl, leckomu připomínající spíš hororové „zombie“. Jak na vlnu zneužívání silných opioidů, jež se v současnosti podle všeho valí i do Evropy, pohlížejí čeští algeziologové? A jaká je situace v tuzemsku, kde dlouhodobě rezonuje spíš problém opiofobie? Zeptali jsme se algezioložky docentky Jitky Fricové.
Před nedávnem jsme v souvislosti s pertusí informovali o varovné epidemiologické situaci. Lékaři nejen v primární péči se letos budou s jejími výzvami pravidelně potýkat, a proto jsme ve spolupráci s epidemioložkou Státního zdravotního ústavu MUDr. Kateřinou Fabiánovou, Ph.D., zpracovali stručný přehled pro praxi týkající se základního trojlístku – diagnostiky, léčby a prevence.
A bohužel to není jediná aktuální infekční hrozba. Počet případů spalniček v Evropě a Střední Asii totiž v roce 2023 raketově vzrostl o 3000 % ve srovnání s minulým rokem. V Česku byla epidemiologická situace ohledně tohoto onemocnění v posledních letech poměrně klidná, znovu se však začínají objevovat nové případy.
Houby se jak známo využívají v mnoha oborech − vedle potravinářství zejména v biotechnologiích i medicíně. Přesto platí, že většina z nich zůstává neprobádaná...
... Klení je společné téměř všem světovým jazykům. Uchylujeme se k němu nejen tehdy, když jsme frustrovaní, zklamaní či nahněvaní, ale i při bolestivých podnětech. Věděli jste, že úleva, kterou při nadávání pociťujeme, není jen naším subjektivním dojmem? Na mechanismy „nadávkové analgezie“ jsme se podívali vědeckou optikou.
Od začátku roku 2024 bylo v Česku do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) nahlášeno již 698 případů černého kašle. 16 infekcí bylo potvrzeno u dětí do 1 roku věku, které jsou kvůli neočkovanosti nebo neúplné očkovanosti ohroženi touto chorobou na životě. Mezi nejmladšími členy populace je také nejvíce úmrtí na nemoc, pertuse ovšem zasahuje všechny věkové skupiny. Přinášíme aktuální informace zprostředkované Státním zdravotním ústavem.
A u infektologické problematiky ještě na chvíli zůstaneme, i když ze zcela jiného úhlu pohledu. Management orálních fokálních infekcí považovala řada lékařů v dnešní době za překonaný a zbytný. Jak se ovšem ukázalo, opak je pravdou. Čeští stomatologové proto přišli s návodem jak tyto obtíže řešit, který právě dobývá Evropu – a významným prvkem celého nápadu je „semafor“.
Nové číslo CMP Journalu, jež se Vám právě dostává do rukou, se opět snaží ze všech sil podpořit naše společné tažení proti cévním mozkovým příhodám, které již řadu let vedeme v přednemocniční, nemocniční i následné péči...
Nový rok máme sice často spojený spíše s polévkou česnekovou, ale my se dnes podíváme na jinou klasiku − slepičí vývar, a to optikou medicínské teorie i praxe. Slepičí polévka se totiž po generace připravuje nemocným po celém světě. Existují však i vědecké důkazy o její účinnosti v léčbě chřipky a nachlazení, nebo je to jen chutné placebo? Ve stručném přehledu se podíváme na některé poznatky ze studií na toto téma.
Halitózou, tedy nepříjemným zápachem z úst, se již v současnosti zaobírá i seriózní vědecký výzkum. Zjišťují se příčiny, hledají biomarkery nebo případné souvislosti s výskytem různých onemocnění a samozřejmě možnosti léčby. Kam tedy aktuálně dospělo poznání v této oblasti? Vybrali jsme zajímavé práce publikované v letošním roce a shrnuli zjištění, jež z nich plynou.
Ačkoliv pocit osamění nejspíš není příjemný téměř nikomu z nás, zdá se, že se evolučně vyvinul z dobrých důvodů. Sociální vztahy jsou totiž klíčové pro bezpečnost, sdílení zdrojů i rozmnožování lidského druhu. Nepohoda spojená s pocitem osamění nás tak často motivuje k opětovnému navázání spojení s ostatními. Co však k tématu osamění říkají nejnovější výzkumy, včetně studií mozkové aktivity?
Užívání kombinované hormonální antikoncepce (HAK) je známým rizikovým faktorem tromboembolie. Před preskripcí HAK bychom proto měli zvážit individuální riziko každé pacientky. U žen s pozitivní osobní či rodinnou anamnézou tromboembolických příhod by mělo být provedeno molekulárně genetické vyšetření přítomnosti trombofilních mutací. Ve stručném aktuálním přehledu na toto téma mimo jiné ukážeme, že screening těchto mutací se vyplácí zdravotně i ekonomicky.
Jak se změnila terapie v posledních letech? Co umožňují nové technologie? Jak moc zlepšil prognózu diabetiků příchod moderních antidiabetik? A proč je dnes předepisuje nejen diabetolog, ale i nefrolog, kardiolog či obezitolog? O tom všem a dalších pokrocích v diabetologii hovoříme v našem videorozhovoru s přednostou Centra diabetologie IKEM Praha profesorem Martinem Haluzíkem. Zároveň tím na webu proLékaře.cz otevíráme novou sekci MedAcross věnovanou mezioborové spolupráci a přesahu jednotlivých specializací.
Přínos sartanů u vybraných indikací a skupin pacientů mimo jiné potvrzují rozsáhlé metaanalýzy, navíc tato léčiva vykazují v rámci antihypertenzní terapie velmi dobrou toleranci. Jaké postavení tedy v současnosti mají v klinické praxi, která konkrétní rizika dokáží účinně snižovat a ve kterých kombinacích se nejlépe osvědčují?
Sekundární prevence iCMP • Fibrilace síní • Vzácné příčiny iCMP • Rehabilitace po CMP • Kazuistika
Ačkoliv je kontrola zubního plaku pomocí správně používaného manuálního kartáčku efektivní, existuje v tomto směru stále významný prostor pro zlepšení. S tímto cílem byl vyvinut sonický kartáček, který v domácím prostředí umožňuje optimalizovat každodenní mechanickou kontrolu zubního plaku, a tím pomáhá předcházet zánětům v oblasti gingivy a parodontu. V tomto kontextu prezentujeme výsledky jedné z klinických studií na zdravých dobrovolnících s mírnou až středně těžkou gingivitidou, kde bylo cílem porovnat efektivitu sonického a manuálního zubního kartáčku z hlediska výskytu zubního plaku a gingivitidy.
Počet kroků, jež denně ujdeme, může být jednoduchým měřítkem fyzické aktivity. Známé doporučení 10 tisíc kroků za den však nebylo založeno na objektivních důkazech – jde spíš o vedlejší produkt dávné marketingové kampaně na krokoměry. Kolik kroků denně tedy skutečně vede k zásadnímu zlepšení zdraví a snížení rizik? Na to se pokusili najít odpověď autoři recentní metaanalýzy, kteří mimo jiné hodnotili souvislost mezi denním počtem kroků a mortalitou ze všech příčin, ale též jak se tato asociace mění v závislosti na věku a pohlaví.
V návaznosti na náš nejposlouchanější podcast o burn-out syndromu jsme připravili volné pokračování. Tentokrát se zaměřujeme na to, jak vzniká nerovnováha mezi profesním a soukromým životem lékařů, jak přispívá k rozvoji syndromu vyhoření, a také jak mohou deziluze během kariéry posloužit nikoliv coby brzda, ale naopak jako příležitost pro osobní růst. O své zkušenosti se s námi rozdělili klinická onkoložka Petra Tesařová a psycholog Dalibor Špok.
Každý dentální implantát je nutno umístit tak, aby byl ve správné pozici vůči kosti i budoucí protetické práci. Při jeho zavádění je zásadní vyhnout se důležitým anatomickým strukturám, stejně důležitá je i vzdálenost od okolních zubů či implantátů. Zavádění implantátů tzv. freehand metodou ovšem přináší velké riziko chyby. Dosáhnout co nejlepší pozice, a zároveň zvýšit komfort pacienta a zkrátit operaci i rekonvalescenci, lze tedy prostřednictvím dvou metod navigace − statické nebo dynamické. Ve stručném souhrnu obě modality porovnáme a podíváme se na jejich hlavní výhody.
Robot odebírající krev, setkání se zesnulými prostřednictvím virtuální reality nebo robotická chůva starající se o embrya v umělé děloze... Technologie v posledních letech míří kupředu mílovými kroky a přináší i do oblasti medicíny řadu úžasných pokroků. Na druhé straně jsou s jejím rozvojem spjaty bizarní počiny balancující na hraně etiky. Pojďme se na závěr roku ohlédnout za několika poněkud strašidelnými technologickými novinkami, jež místy připomínají příběhy z kultovního seriálu „Věřte nevěřte“.
Ve spolupráci s MUDr. Ladislavem Korábkem, CSc., MBA, jsme připravili on-line kurz, který je hodnocen 2 kredity ČSK a zaměřuje se na význam a využití pomocných chemických prostředků v rámci ústní hygieny u zdravého parodontu i u pacientů s diagnózou gingivitidy a parodontitidy. Vedle podrobného přehledu možností jednotlivých antiseptik popisuje etiologické i rizikové faktory parodontopatií a dále se věnuje mimo jiné vztahu parodontu a imunosuprese, autoagrese, hyposialie, cukrů v ústní dutině nebo ortodontických vad a různých druhů hendikepů, ale také účinné motivaci a srozumitelné komunikaci s pacientem.
V poslední době se stále více hovoří o tom, že složení střevního mikrobiomu ovlivňuje patogenetické procesy vedoucí k hypertenzi, ale předpokládá se, že na regulaci krevního tlaku má vliv rovněž orální mikroflóra. Její role v této souvislosti nicméně zatím není dostatečně prozkoumaná. Tým vědců z Buffallské univerzity se proto ve své nedávno publikované práci věnoval právě korelacím složení ústního mikrobiomu, hodnot TK a incidence hypertenze u postmenopauzálních žen.
Probiotika jsou již standardně považována za jeden z prostředků vhodně doplňujících léčbu onemocnění parodontu. Výzkum různých možností jejich využití ovšem stále pokračuje a zaměřuje se i na specifické situace. Například kolegové z Barcelony ve své prospektivní randomizované studii takto hodnotili účinnost L. reuteri Prodentis jakožto adjuvans k nechirurgické mechanické terapii u periimplantátových onemocnění. Na několika univerzitních pracovištích v Itálii a ve Španělsku také proběhl výzkum, zda konkrétní kombinace probiotik (L. reuteri DSM 17938 a L. reuteri ATCC PTA 5289) přinese užitek diabetickým pacientům s gingivitidou. Stručně shrnujeme hlavní poznatky z obou prací.
Infekční onemocnění patří mezi nejsilnější selekční tlaky určující směr lidské evoluce. Pandemie dýmějového moru ve 14. století je událostí s největší mortalitou, jaká kdy byla zaznamenána. Jak tato středověká katastrofa, která zahubila téměř polovinu evropské populace, ovlivnila současnou podobu naší imunity? A čím je vykoupena naše odolnost vůči moru, respektive ke kterým chronickým obtížím jsme na oplátku náchylnější? I na tyto otázky hledal odpovědi nejnovější fascinující genetický výzkum.
Vážení kolegové, vážené kolegyně, předkládáme odkaz na web EFP. Jedná se o doporučený postup pro léčení Parodontitis IV. stupně: https://www.efp.org/
Opět se jedná o text kolektivu s hlavním autorem profesorem Mario Alonzo Sanzem z Madridu, Španělsko...
Vážení kolegové, milé kolegyně, předkládáme vám Doporučené postupy pro léčení Parodontitis stupeň I–III, tzv. Guidelines. Jedná se o materiál z časopisu Journal of Clinical Periodontology...
Na konci června oznámili oba výrobci mRNA vakcín proti viru SARS-CoV-2 slibné výsledky pilotních testů modifikovaných účinných látek. Podle dat z klinických hodnocení fáze II/III jsou nově upravené vakcíny schopné vyvolat imunitní odpověď vedoucí k produkci neutralizačních protilátek proti variantě omikron, respektive jejím aktuálně převládajícím subtypům.
Snímatelné zubní náhrady mohou nahradit jakékoliv defekty v zubním oblouku, chybějící chrup jako celek, můžeme s jejich pomocí doplnit i chybějící měkké i tvrdé tkáně v ústní dutině. Nově odevzdané náhrady splňují požadavky z funkčního i estetického hlediska. Postupně při plné funkci dochází ke změnám jak na zubních náhradách, tak i na okolních tkáních, a proto i dosud vyhovující náhrady ztrácejí funkčnost, retenci i stabilitu a mohou škodit okolním tkáním — mechanicky (otlaky, dekubity, dráždění parodontu), funkčně (závadná okluze i artikulace, porušený průběh okluzní roviny, snížená výška skusu, poruchy ve žvýkacích svalech i čelistních kloubech, narušená výslovnost), biologicky (záněty, alergie, zvýšená akumulace plaku s rizikem zubního kazu, gingivitis i parodontitis, foetor ex ore). Pacientům je proto nezbytné zdůraznit význam následných preventivních prohlídek a zvýšené domácí péče o ústní dutinu i zubní náhrady se zaměřením na orální hygienu.
Výskyt opičích neštovic v době, kdy ještě doznívá pandemie COVID-19, vyvolává obavy i otázky související s novými a znovu se objevujícími infekčními nemocemi. Zvyšující se incidence těchto emerging infectious diseases se v blízké budoucnosti může stát významným problémem...
V dnešní kazuistice, kterou si pro Vás připravil MUDr. Bohumír Blažek z Kliniky dětského lékařství LF OU a FN Ostrava, prezentujeme případ 17letého chlapce s těžkou formou hemofilie A. Několik měsíců před výkonem, jenž je předmětem našeho sdělení, byl převeden z profylaktického podávání faktoru VIII na profylaxi emicizumabem. Následně byla plánována extrakce všech čtyř molárů z ortodontických důvodů. V interaktivně pojatém materiálu, kde se mohou do hlasování o výběru léčebné strategie zapojit i čtenáři, mimo jiné popisujeme přístup hematologa k výkonu a následný průběh hojení.
Jistě se shodneme, že orální hygiena a její správné provádění je základním předpokladem zdraví nejen ústního, ale v mnoha ohledech i celkového...
...Více informací o provádění ústní hygieny v různých specifických situacích naleznete ve velmi přehledně a jasně zpracované přednášce MUDr. Ladislava Korábka, CSc., MBA, nazvané Speciální situace orální hygieny. Absolvování souvisejícího on-line kurzu je hodnoceno 2 kredity ČSK.
Jedním ze „zlatých grálů“, jež by mohly vést k řešení nejen aktuální pandemie, ale i případných budoucích, je takzvaná pankoronavirová vakcína − tedy látka účinná proti všem mutacím, respektive variantám viru. Stane se takovým grálem očkovací látka založená na nanočásticích ferritinu, kterou vyvíjí armáda Spojených států?
Medicína je sice seriózní obor, ale ani v ordinacích nebo za tárou nebývá o vtipné situace nouze. Pojďte se tedy spolu s námi ke konci tohoto bezesporu těžkého roku alespoň na chvíli uvolnit a pobavit na účet lékařské vědy a jejích protagonistů.
V poslední době se v odborných i laických médiích hodně skloňoval molnupiravir − nové perorální antivirotikum, jehož účinnost byla testována v několika pilotních klinických hodnoceních a nyní je dostupné i u nás.
MUDr. Lucie Heribanová z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze v následujícím videu představuje přístup k pacientům s těžkým astmatem, kteří jsou často zatíženi různými plicními a mimoplicními komorbiditami.
Blížící se podzim a „chřipková sezóna“ s sebou nesou otázky, která etiologická agens se budou uplatňovat nejvíce. Bude dominovat infekčnější delta varianta SARS-CoV-2, která pozvolna mění svůj klinický projev, nebo se o slovo opět přihlásí chřipka, jež si v loňském roce a na začátku letošního dala pauzu?
Tanec mezi mikroby a imunitním systémem probíhá ve všech biologických systémech, včetně lidského těla, ale tato interakce je obzvláště složitá v primární bráně do těla: v ústní dutině. Nedávný pokrok v technologii umožnil hlubší poznání a kvalifikaci jednotlivých prvků a signálů tohoto vztahu.
Hygiena zubních náhrad je jedním ze základních předpokladů pro jejich používání. Kromě hledisek čistě estetických má zejména zdravotní souvislosti a nesprávně prováděná nebo zanedbaná hygiena může mít vliv i na funkčnost náhrad. Přesto neexistují jednotná doporučení.
Zaslaná na začátku června 2021 prof. Dr. Iainem Chapplem z Velké Britanie, zajistil Dr. Vladislav Pintera z Brna.
Připomínka a pomůcka pro Vaši práci.
Koronavirová pandemie v posledním roce obrátila pozornost odborné i laické veřejnosti k problematice infekčních onemocnění a jejich širším souvislostem.
Indikace a kontraindikace zubních implantátů u zdravotně kompromitovaných pacientů.
Nejspíš i Vaši pacienti si povšimli, že v letošní koronavirové sezóně se jim vyhýbají „rýmičky“ a další běžné respirační infekty. Svou roli v tom dozajista hraje posílení hygienických návyků a zejména povinné zakrývání úst a nosu na veřejnosti v časech pandemie. Šíření respiračních infekcí je ostatně ovlivněno i vzájemnými interakcemi mezi viry.
Účinnost očkování proti COVID-19 v reálné praxi – nejčerstvější výsledky
Faktory ovlivňující výskyt protetické stomatitidy
Vážení kolegové, tato informace pro praktické lékaře je obzvláště zajímavá protože se probírají stomatologická témata.
Úvodní odborné sdělení má náš předseda ČPS, Dr. Korábek,CSc., MBA., je potěšující, že se takto prezentujeme (ČPS) před širší medicínskou veřejností.
Ladislav Záruba, 03.03.2021
Farmakoterapeutické armamentarium proti COVID-19 by v nejbližších dnech mělo být i v Česku rozšířeno o léčiva na bázi monoklonálních protilátek − bamlanivimab a kombinaci kasirivimab/imdevimab. Oba přípravky již získaly posvěcení MZ ČR i SÚKL.
Minulý týden Česko prolomilo další milník v pandemických statistikách − 1 milion infikovaných koronavirem SARS-CoV-2.
Příznaky postižení dutiny ústní u onemocnění COVID-19: vzácné symptomy s nejasnou etiologií
V aktualitách naleznete komentář dr.Pintery a dr.Záruby k této práci.
V aktualitách naleznete komentář dr.Záruby k této práci.
V aktualitách naleznete komentář dr.Záruby k této práci.
Laskavostí pana doktora Martina Kapitána, pracovníka stomatologické kliniky LF Hradec Králové, máme možnost si prohlédnout "Klinicko-anatomický atlas zubů" autorů Kapitána a Krse z LF HK.
Zajímavá prezentace doc. MUDr. Martina Walda, Ph.D., "Vliv lokálně aplikovaných proteolytických enzymů na onemocnění měkkých tkání dutiny ústní a parodontu", jak ji uvedl dne 07.11.2014 na našem dvoudenním jednání v Českých Budějovicích.
Vážení kolegové, milé kolegyně,
předkládáme vám prezentaci prof. Broukala k epidemiologii parodontu, významu parodontálních indexů, hodnocení, atd.
Děkujeme panu profesorovi Broukalovi za svolení k prezentaci.
Z EFP přichází důležitá aktivita. Celé prohlášení EFP v příloze v angličtině (Position paper on the Recognition of Professional Qualifications Directive 2013/55/EU).
Dokumenty z webu EFP k dispozici v češtině.
Laskavostí MUDr.Jana Vokurky, pracovníka Parodontologického oddělení stomatologické kliniky LF MU Brno, nemocnice u Sv. Anny, vám předkládáme odkaz na Atlas parodontologie a Atlas chorob sliznic dutiny ústní.
Text z webu Britské parodontologické společnosti = British Society of Periodontology.